Tablety, mobily a televize jsou dnes běžnou součástí našeho života. Není tedy žádné překvapení, že děti se s obrazovkami setkávají často už v batolecím věku a někdy dokonce ještě dřív. Věděli jste ale, že právě nadměrné nebo pasivní sledování obrazovek může ovlivnit vývoj řeči dítěte, jeho emoce, spánek i schopnost soustředění. Jak tedy technologie používat, tak, aby dětem neškodily – a kdy naopak mohou pomoci?
Ať chceme nebo ne, technologie jsou a budou běžnou součástí dětství a dospívání. Zatímco před několika lety měly děti přístup primárně jen k televizi, dnes už mnohé z nich mají tablet, mobil nebo koukají rodiči přes rameno do počítače. A to kolikrát už v batolecím věku.
Dokládá to i nejnovější průzkum neziskové organizace Zvedni hlavu a Nadace O2, který zpracovala společnost STEM. Podle jeho výsledků tráví 36 % dětí ve věku 6 měsíců až 2 roky u obrazovky více než hodinu denně. A 20 % dětí ve věku 1-2 roky se dívají denně více než 2 hodiny. Zároveň téměř polovina rodičů nemá pro dítě stanovený žádný denní limit pro používání obrazovek.
Mnoho lidí si přitom stále neuvědomuje, že nadměrné používání technologií může ovlivnit i fyziologický vývoj dítěte.
Co se děje, když děti tráví hodně času u obrazovek?
Pokud děti ve velké míře pasivně sledují obsah na obrazovkách, může to mít výrazný dopad na jejich vývoj. Dítě často nemá kontrolu nad tím, jaký obsah sleduje. Může být velmi rychlý, plný blikajících obrazů nebo výrazných zvuků, což může vést k senzorickému přetížení. Nadměrné sledování obrazovek zvyšuje hladinu dopaminu v mozku, může narušovat sociální vazby a u malých dětí se může projevit i zhoršením emoční pohody, strachy, projevy úzkosti, poruchy spánku, podrážděností nebo jinými změnami chování.
Pokud jsou mu děti nadměrně vystaveny modrému světlu, zejména večer, může potlačovat tvorbu hormonu melatoninu a narušovat spánek.
Slyšeli jste někdy o takzvaném „video deficitu“ – děti do přibližně dvou let mají potíže převést informace z obrazu do reality. Jinými slovy: situaci, kterou vidí na obrazovce, nedokážou využít ve skutečném prostředí tak dobře, jako když ji zažijí přímo.
Obrazovky mají vliv i na vývoj řeči
Pro rozvoj jazyka jsou nejdůležitější společné aktivity a sdílené zkušenosti. Děti potřebují především reálné činnosti, které mohou společně s dospělými komentovat. Může jít o velmi jednoduché věci: něco společně vytvořit, postavit budku pro ptáčky, uvařit jídlo, jít na procházku nebo si jen společně povídat o tom, co se kolem nich děje. Důležité je sdílení a společný prožitek.
Nic nenahradí kontakt s rodičem
Velmi důležitou roli hraje způsob, kterým se děti učí nové věci. V prvních letech života, je pro jejich vývoj zásadní především přímá interakce s dospělým, ať už jde o společné hraní nebo procházku. Obrazovky však tento typ komunikace často nahrazují.
Pro zdravý vývoj dětí je zásadní bezpečné a podnětné prostředí. Děti potřebují dostatek času, klidu a lásky. Důležitý je kvalitní spánek, klidné stolování a také běžná komunikace s rodiči.
Komunikaci tváří v tvář žádná technologie nikdy nenahradí. Velmi důležitý je také fyzický kontakt. Například nošení, kojení, mazlení nebo jiné formy blízkosti.
Více o tomto tématu povídá logopedka Barbora Richtrová v podcastu Zvedni hlavu. Poslechnout si ho můžete zdarma v O2 Knihovně.
Můžou být technologie pro děti přínosem?
Technologie nemusí být pro děti rizikem. Pokud jsou používány přiměřeně a s vhodným obsahem, mohou mít i rozvojový přínos. Existují například nástroje a aplikace, které podporují rozvoj řeči nebo pomáhají lidem s omezenou schopností komunikace.
U malých dětí mohou přínos přinést i jednoduché vzdělávací aplikace nebo kvalitní dětské pořady, které rozvíjejí slovní zásobu, paměť nebo logické myšlení. Největší přínos mají tehdy, když je dítě sleduje nebo používá společně s rodičem a mohou si o obsahu následně povídat.
Doporučení pro rodiče
Odborníci doporučují přistupovat k technologiím v rodině vědomě a s jasnými pravidly. Důležité je být dětem příkladem, nastavit přiměřené časové limity a zajímat se o to, co děti na obrazovkách sledují. Pokud dítě technologie používá, je vhodné sdílet tento čas společně a vybírat obsah odpovídající jeho věku. Stejně důležité je ale podporovat i aktivity mimo obrazovky – pohyb, hru, tvoření nebo společné čtení. Večerní režim by měl ideálně probíhat bez modrého světla, které může narušovat spánek.
